Nejde o nadměrné pěstování. Řepka zabírá cca 10% orné půdy.

Ale tady jde o Babise.....

Nechme politiku (a dotace) stranou, a zaměřme se na samotnou řepku.

Řepka je ozimá plodina (i když už existují i jarní odrůdy, ale nejsou nijak rozšířené). Má poměrně bohatý listový systém, takže dobře kryje půdu a je zelená cca 3/4 roku. Včetně doby, kdy ji vnímáme jako žlutou, tedy v době květu.

Ano, přes listy se vypařuje hodně vody, ale řepka to vrací krajině a půdě jednak ochlazováním krajiny, jednak bohatým kořenovým systémem, který prokypřuje půdu, obohacuje ji o organické zbytky a velmi dobře chrání půdu proti erozi vzdušné i vodní.

Čili řepka jako rostlinný druh je krajině docela prospěšná.

Horší to je s řepkou jako plodinou. To popisujete poměrně dost přesně. Řepka je plodina se snad nejvyšší spotřebou pesticidů v celém zemědělství. Nebo alespoň do této skupiny patří. Nese to s sebou hubení všeho hmyzu, nejen škodlivého, ale i prospěšného. Rezidua chemických látek se objevují ve spodní vodě. Navíc některé aplikované látky mají tendenci měnit pH půdy a zvyšovat sklon k tvorbě půdních agregátů, především půdního škraloupu. Ten brání vsakování srážkové vody, která po něm odtéká bez užitku pryč, a naopak podporuje tvorbu kapilár, kterými vzlíná spodní voda k povrchu a odpařuje se.

Co se týká utužování půdy mechanizačními prostředky pro postřik, to není nijak významné. Postřikovače dnes mají rozpětí ramen 40 - 50 metrů a jezdí v kolejových řádcích.

Moderní způsoby pěstování řepky přinášejí i šetrnější metody. Docela dobře se osvědčuje pěstování řepky s podsevem řeřichy v řádcích. Někteří škůdci řepky mají řeřichu velmi rádi, dokonce raději než samotnou řepku, a stahují se na řeřichu. To umožňuje snížit množství aplikovaných látek až o polovinu. Navíc lze pak pomocí řádkových aplikátorů naváděných pomocí GPS ničit cíleně pouze řádky s řeřichou a na ní navázanými škůdci, což chrání zejména včely a další prospěšný hmyz, hlavně opylovače.

Řepka není zlá.

ANO, zlý je systém, který jejím prostřednictvím devastuje krajinu a vodní zdroje.

Vážený pane, řepka olejná se českých zemích pěstuje od nepaměti. Tato rostlina totiž díky svému kůlovitém kořenů získává minerální látky ke svému životu z hlubokých vrstev ornice. Po sklizni se většina biomasy zaorává a tím se dostává do půdy zpět organická i anorganická složka. Půda se tím obohacuje o živiny. Řepka se pěstuje zejména pro rostlinný olej, který je využíván v potravinářském průmyslu. Roční spotřeba pesticidů je v České republice průměrně něco málo nad 2 kg/hektar. U řepky je to okolo 2,5 kg, tedy lehce nadprůměrné. Pokud byste tedy chtěl bojovat za ekologizaci zemědělství a ne proti Babišovi, což z vašeho blogu cítím, tak byste musel zakázat pěstování chmele nebo hroznového vína. A je li to ve vašich silách, zrušte biopaliva.

Máte pravdu, řepka získává živiny z hlubokých vrstev ornice, tedy z hloubky asi 30 cm. To znamená, že její kořenový systém je velmi mělký, jen o něco málo hlubší než kořenový systém obilnin.

Nevím, co myslíte tou anorganickou složkou biomasy - biomasa je proto biomasa, že je organická.

Řepka je druhou nejošetřovanější plodinou v ČR a její celková výmera se od roku 1999 zvýšila 4x (http://eagri.cz/public/web/file/616093/_07_Radova.pdf). Takže není primárně pěstována pro potravinářské účely, ale jako přísada do nafty,

Řepka má i uznávaná pozitiva zejména jako před- a meziplodina. To v článku chybí. Nejde jen o slavné "motýle".

Můžete prosím vysvětlit, jak se řepka pěstuje jako meziplodina?